Představujeme trenéra Františka Štiku

Představujeme trenéry našeho klubu: Na lavičce ženského Áčka Sokola Vršovice najdeme vedle trenéra Petra Sychry a vedoucí týmu Kateřiny Švůgrové také trenéra Františka Štiku.

"Na tituly si moc nehraju, ale ano, mám nějakou tu medaili z evropské i světové scény a titul Zasloužilého mistra sportu,“ říká s úsměvem trenér vršovických žen František Štika.

Dosažená trenérská licence: B

Hráčské zkušenosti:

S házenou jsem začínal v 10 letech, přes kategorie žactva, dorostu jsem se dostal až do reprezentačních týmů juniorů a mužů. Zkušenosti mám i ze zahraničního angažmá.

Sparta Praha (6 let), Dukla Praha (6 let), Slavie Praha (5 let), Bad Neustadt (4 roky), Roeding (1 rok), Naburg (1 rok), Jičín (3 roky).

Trenérské zkušenosti:

Trénovat jsem začal v roce 1995 a postupně jsem prošel kategoriemi od starších žáků přes dorost, muže až po interligový tým žen. V současné době působím v Sokole Vršovice po boku Petra Sychry u prvoligového celku žen.

ZDŠ Zárubova, Dukla Praha (starší žáci), TJ Jižní Město Chodov (starší dorost), Sparta Praha (muži), Sokol Vršovice (muži A), Sokol Úvaly (starší dorost), DHC Slavia Praha (interliga ženy)

Největší hráčský úspěch:

6. místo na OH Soul 1988

1. místo PMEZ 1984 (dnešní Liga mistrů)

2. místo MS juniorů

4x Mistr ČSSR

Nejlepší střelec ligy 1986/7

3x účast na MS

2x úspěšná kvalifikace na OH

Největší trenérský úspěch:

Mistři republiky starší žáci Dukly Praha (2013)

Stříbro v česko-slovenské MOL lize (asistent trenéra, 2018)

Nejtalentovanější odchovanec:

Vojtěch Patzel, Milan Kotrč, Dan Režnický

Házené věnujete velké množství času, co pro vás vlastně házená znamená?

V házené působím už půl století, naučila mě poprat se s tím, co život přináší. Do života mi přivedla spoustu celoživotních přátel. Vlasně se dá bez přehánění říct, že ovlivnila v tom pozitivním slova smyslu celý můj život.

Krom házené se ale musíte věnovat i své rodině a profesnímu životu. Prozradíte nám, co je vaše zaměstnání?

Vyučil jsem se leteckým mechanikem, ale za svůj život jsem vystřídal několik profesí, baví mě manuální práce, a to nejen v zaměstnání. Nicméně házená vždy byla prvořadá.

Už jsme se dotkli tématu rodiny. Máte v rodině nějaké další házenkáře? Jak se dá časově skloubit rodinný život a časově náročná házená?

Syn František hrál házenou do svých 18 let, ale z důvodu studia a následného časově náročného zaměstnání sportu zanechal, a jen občas si zahraje za Loko Vršovice.

Nikdy jsem problém skloubit rodinu s házenou neměl. Musím ale přiznat, že je to především proto, že mám vedle sebe skvělou a opravdu hodně tolerantní manželku.

Házená se teď dlouhou dobu nehraje a vůbec není jasné, kdy se na palubovky opět vrátíme. Jak vy trávíte dny bez tréninků a víkendy bez zápasů a turnajů?

Jak už jsem říkal, baví mě manuální práce, a navíc mám to štěstí, že jsem obklopen vnoučaty. Léto a podzim jsem trávil prací na zahradě. Teď v zimě je to horší, ale trochu překvapivě jsem našel nové hobby – vaření. Na tom doslova ujíždím. :-)

Schází vám házená?

Když něco děláte celý život je jasné, že to najednou chybí. Házenou si teď dopřávám alespoň při sledování zápasů v TV.

Jste v kontaktu s týmem? Jakým způsobem?

Přímo s týmem ve styku nejsem, holky sleduji přes sociální sítě a s Petrem Sychrou si pravidelně voláme. Už aby to nicnedělání skončilo a mohli jsme se znovu vrátit k reálnému setkávání na palubovce.

Vaše přání do následujících dní, měsíců, roků?

Myslím si, že tohle máme nastaveno všichni stejně. Nejdůležitější je zdraví všech, abychom mohli začít znovu trénovat a hrát.